A na úvod to nejjednoduší a nejen u dětí nejoblíbenější PIZZA
Těsto na pizzu je prý jen jedno – ale je na něj nespočet receptů.... Oblíbené, vyzkoušené a jednoduché těsto: na cca 6 - 7 ks středně velké tenké pizzy 1 kg hladké mouky (nejlepší je vysokolepková pizza mouka – např. ji prodávají v GLOBUSU – ale stačí i obyčejná hladká pšeničná mouka) cca 3 lžíce olivového oleje extra virgin 1 kostka droždí cca 500 ml vody 1 lžička soli a špetka cukru Nejprve si droždí rozmícháme v trošce vlažné vody se špetkou cukru a lžičkou mouky, směs nalijeme do mísy s moukou, přidáme olej, vodu a sůl. Těsto dobře propracujeme a dáme kynout na cca 12- 24 hodin do lednice, po vykynutí v lednici těsto ještě jednou krátce propracujeme a rozdělíme na porce. Pokud nám nějaké těsto zbyde, dáme ho zmrazit a příště je jak čerstvé. Pizza Margherita z pece Těsto vyválíme a roztáhneme do požadované velikosti a tvaru, potřeme omáčkou z rajčat, poklademe plátky mozzarely a ozdobíme bazalkou. Zkontrolujeme, zda je pec rozehřátá – výborné pizzy jsou od cca 250°C. Shrneme stranou sálající uhlíky, pec vytřeme vlhkým hadříkem a sázíme lopatou na pizzu rovnou na dno pece, kontrolujeme a případně po chvilce pizzu otáčíme. Pizza začne „bublat“ a když vidíme opečené kraje je již hotová – za cca 1,5 – 5 min. Jednoduchá, výborná a hlavně z pece a s vůní dřeva! Omáčka na pizzu(sugo) – 1x loupaná vařená(krájená) italská rajčata – dochutíme dle chuti solí, troškou olivového oleje, trochou cukru, bazalkou(oreganem) a třeba 1 stroužkem česneku(nemusí tam být)
Pro pokročilé pekaře Zdravá specialita - KVÁSKOVÝ CHLÉB
400 g hladké pšeničné chlebové mouky, 120 g celozrnné žitné mouky, cca 250 g kvásku, cca 300 ml vody, 2 kávové lžičky soli, 1/2 kávové lžičky cukru, 2 lžíce oleje, 1 lžíce octa, 1 lžíce kmínu, 1 lžička drceného kmínu. Pro jistotu a na poprvé přidejte 20 g kvasnic. A kdyby Vám nějaký chleba náhodou zbyl – jsou z něj výborné sušené chipsy – samozřejmě z pece! Dobrou chuť! KvásekPůvodKvásek byl znám již v dobách starověkého Egypta, tedy zhruba od roku 1500 před naším letopočtem a kvašený chleba se pekl po staletí snad ve všech známých kulturách. V 19. století se díky mikroskopu podařilo odhalit bakterie, které mají kvašení na svědomí a připravit je v koncentrované podobě – jako kvasnice či droždí a značně tak usnadnit pekařům práci. Co obsahujeKvásek se připravuje smícháním požadovaného množství mouky (žitné) s vodou do řídké kaše, která se nechá při teplotě 30 – 35 stupňů odležet asi 2 – 3 dny(při nižší teplotě to trvá trochu déle). Během této doby se bakterie a kvasinky z povrchu obilných zrn přirozeným postupem postarají o kvašení a kvásek vykyne. Takto připravený kvásek se smíchá s dalším množstvím mouky a vody a opět nechá uležet. Z části této hmoty se upeče chleba a zbytek se uschová jako "startér" pro kvašení další dávky. Celý postup se může znovu a znovu opakovat a tak některé tradiční pekárny vlastní kvásek, který je i několik generací starý a dává chlebu jedinečnou vůni a chuť. Jak prospíváKváskový chleba narozdíl od chleba kynutého pomocí kvasnic nezvyšuje v těle množství kvasinek a nepodporuje tak výskyt kožních onemocnění a mykóz. Prospívá osobám trpícím akné, podporuje činnost nervového systému, po jeho konzumaci nedochází k zahlenění a v neposlední řadě nezpůsobuje nadýmání. K čemu sloužíDnes se již používá kvásek ke kynutí chleba výjimečně. Kynutí trvá delší dobu, je náročnější na přípravu a vyžaduje jistou pekařskou zručnost a zkušenost a chleba se také nemusí pokaždé úplně podařit. Tolik informace od pekařských profesionálů... A ve skutečnosti - je to celkem jednoduché: příprava kvásku při pokojové teplotě trvá cca 5 – 7 dní a je nutné ho přikrmovat každý den. Při pravidelné péči vydrží neomezenou dobu. Jak na to: 1.den - 100 g žitné chlebové (nejlépe bio) mouky smícháme s cca 100ml vody - necháme stát na teplém místě cca 25°C 2.den - 7.den – 50g mouky + 50ml vody Jestliže nechceme po této době péct, dáme kvásek na pár dnů do lednice. Před plánovaným pečením kvásek znovu nakrmíme a necháme nejméně den při pokojové teplotě zaktivovat.
| |